EET v realitách se ruší nebo odkládá?
23. 12. 2017, Zpět na aktuality
Zákon EET je postrach realitních makléřů již dlouho. Platí ale povinnost evidovat tržby aktuálně po vydání nálezu ústavního soudu z 12. 12. 2017? Mají se realitní kanceláře připravovat nebo ústavní soud celou věc zrušil?
Elektronickou evidenci tržeb asi netřeba představovat. Pokud nevíte, co přesně EET je, přečtěte si více.
Co je to EET?
Elektronická evidence tržeb. Samostatný zákon 112/2016 Sb., který nabyl účinnosti 1. 12. 2016, ukládá povinnost poplatníkům daně z příjmů fyzických či právnických osob evidovat tržby způsobem, kdy jsou údaje o každé tržbě obchodníka odesílány online statní správě. Zákon ukládal povinnost evidovat platby v hotovosti, platební kartou, šeky, směnkami a dalšími způsoby. Účinnost pro jednotlivá odvětví byla nastavena ve vlnách, konkrétně ve čtyřech. První vlna se týkala restaurací a hotelů (od 1. 12. 2016), druhá vlna se týkala podnikatelů ve velkoobchodě a maloobchodě (od 1. 3. 2017). Třetí vlna počítala s mnoha profesemi (např. realitní kanceláře, advokáti, účetní, lékaři).
Pro zvídavé je celé znění zákona zde:
ZÁKON 112/2016 Sb.
o evidenci tržeb.pdf
EET pro realitní kanceláře a makléře
Dle zákona měla povinnost evidovat tržby pro realitní kanceláře vstoupit v účinnost od 1. března 2018. Nicméně 1. 6. 2016 podala skupina 41 poslanců návrh na zrušení celého zákona z důvodu závažných procesních pochybeních, ke kterým došlo při přijímání zákona. Tato procesní pochybení měla zakládat neústavnost celého zákona. Dále bylo v návrhu dalších osm podnětů (např. souběh EET a kontrolního hlášení u DPH, nedostatky ve vymezení výjimek v nařízení vlády).
Situace po nálezu ústavního soudu
Ústavní soud 12. 12. 2017 (78 dní před zahájením třetí vlny EET) vydal nález, ve kterém:
- zrušil lhůtu pro náběh třetí a čtvrté vlny (tímto došlo fakticky k jejich odložení), a to k 28. 2. 2018;
- zrušil povinnost evidovat platby platební kartou (s odvoláním na dohledatelnost těchto plateb), a to k 28. 2. 2018;
- zrušil povinnost uvádět DIČ na účtence (DIČ = daňové identifikační číslo, které je u fyzických osob podnikajících totožné s jejich rodným číslem), a to k 28. 2. 2018;
- zrušil možnost upravovat vyloučené tržby, tržby ve zjednodušeném režimu a dočasně vyloučené tržby pomocí nařízení vlády, a to ke dni 31. 12. 2018;
- zrušil nařízení vlády č. 376/2017 Sb., o vyloučení některých tržeb z evidence tržeb, a to ke dni 31. 12. 2018
- zbývající části návrhu ústavní soud zamítl.
Nelze tedy nález ústavního soudu chápat jako zrušení třetí a čtvrté vlny nebo snad dokonce celého zákona. Lhůtu pro náběh třetí a čtvrté vlny nyní budou muset v rámci novely zákona znovu upravit zákonodárci.
Další zajímavosti z nálezu ústavního soudu
Dle mého názoru je velkou zajímavostí postoj ústavního soudu, kdy otáčí účel zákona („lepší dohledatelnost hotovostních i jim obdobných plateb“) proti zákonodárci s argumentem, že bezhotovostní platby jsou dohledatelné, díky již existující elektronické stopě (záznam v historii platební karty, či pohyb na účtu).
Pokud byste si chtěli zkrátit sváteční dny, můžete si přečíst celý
nález ústavního soudu zde:
Nález Ústavního
soudu 26/16 o elektronické evidenci tržeb.pdf
Co to znamená pro realitní kanceláře a makléře?
V tuto chvíli nelze považovat povinnosti vyplývající z EET pro realitní kanceláře za zrušené. Je třeba sledovat další vývoj celé záležitosti. Velmi pravděpodobně zákonodárce bude chtít v co nejkratším čase vydat novelu zákona, která vyřeší náběh třetí a čtvrté vlny EET.
Budeme se snažit celou věc sledovat a přinášet vám vždy aktuální informace.
Pro více informací k tomuto tématu mi napište prostřednictvím formuláře níže, rád vám zodpovím každý dotaz.
● Michal Pazdera
Michal Pazdera
Spoluautor komentáře k realitnímu zákonu. Člen dozorčí rady ARK. Člen odborné komise pro legislativu, daně a finance v ARK. Zastupoval ČR při hodnocení výborem MONEYVAL. 3× zastupoval ČR při setkání se zástupci Mezinárodního měnového fondu. Zastupoval ČR při setkání se zástupci evropské komise. Zastupoval realitní sektor v rámci 2. kola národního hodnocení rizik, které koordinuje Finanční analytický úřad. Aktivně se podílel na přijímání realitního zákona. 2× vystupoval na schůzi ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny. A jednou vystupoval v hospodářském výboru Poslanecké sněmovny.
